miércoles, 14 de abril de 2021

j. h. krchovský / tres poemas













CINCO PASOS ADELANTE, CUATRO ATRÁS A LO LARGO DE LA CERCA
el viento me desgarra y ruge: ¡retrocede, no te atrevas a seguir!
-¡¿Por qué Dios me envió tal pestilencia
cuando tengo prisa por ser el rey del baile de máscaras?!

¡Ese maldito viento! Ojalá no lloviera
Presiono mi palma con fuerza contra mi máscara, que me duele
y voy hacia mi carnaval a través de la noche de otoño 
usando mi máscara más cruel, ahora que se ha ido

~

QUIERO IRME A CASA, ODIO ESTE LUGAR 
¡recógeme lo antes posible y llévame a casa!
Soy tuyo... La estampilla se pegó con una lágrima de mi mentón
No fui enviado. Ni dónde ni a quién. Dirección desconocida.

~

NO, ESTO YA NO SE PUEDE TOLERAR,
ya está debajo de mi dignidad,
ya ha superado todos los límites
mucho más allá del tiempo de bajar los pies: ¡Suficiente!

Suficiente, ni una palabra más
o terminará en desgracia
la única opción es - ¡disolver!
ahora, solo necesito alguien más con quien

***
J. H. Krchovský (Praga, 1960)
Versiones de Nicolás López-Pérez

/

PĚT KROKŮ VPŘED A ČTYŘI ZPĚT JDU PODÉL PLOTU
vítr mne rve a řve: Dál nechoď, nechoď dále!
– proč právě teď bůh seslal takovouto slotu
když spěchám stát se králem na maškarním bále?!

Ten svinský vítr! Kéž by aspoň chvíli nevál
dlaň tisknu k masce, jež tak bolestně mě vězní
a dál podzimní nocí kráčím na karneval
v té nejkrutější ze svých masek – totiž bez ní

~

JÁ UŽ CHCI DOMŮ, STÝSKÁ SE MI TADY
už přijeďte si pro mě, já chci domů!
Váš… Přilepil jsem známku slzou z brady
a neodeslal. Nemám kam a komu

~

NE, TOHLETO UŽ SNÁŠET NELZE
to už je pod mou důstojnost
to přesáhlo už všechny meze
už dávno byl čas dupnout: Dost!

Dost, a už ani slovo více
nebo to skončí neštěstím
jediná možnost — rozejít se!
teď akorát mít ještě s kým

No hay comentarios.:

Publicar un comentario