egon bondy / de "realismo total" (más selecciones)

XIX

María me besa

pese a que estamos cansados.

~

XXI

María da a luz en un mes.

"Vamos", le dije

"Curémonos para que estemos un poco felices"

¿Qué le pasa a mi bebé?

No es mío de todas formas.

Me odia aún más que yo a ella,

porque la amo

~

XXII

Mi amor por ti no se detiene en tu vida

si después de tu muerte te amaré aún más

Cuando mueras solo podrás amarme

Lloro con inmensa tristeza

sobre la idea de lo arrepentida que estás

que ya no puedes amarme

Porque aunque no creo en el alma

Es imposible

acabas de morir

Y todo empieza desde el principio

Encontraré a mi niño narciso perdido

Primero empezaré a reconocer tu pelo

Luego miraré debajo de tus párpados

ahora no puedes tocar los ojos con tus dedos

Tus manos son muy infelices

porque no tocan las mías

No te enterraré de inmediato

Quiero ver como apestas

y esparcirte

porque no te mereces nada mas

 

Y luego estaré solo

y abandonado

~

XXIII

Por mucho tiempo tuve sueños terribles

después de hablar con María

Su antigua pareja saliendo del baño con ella

y yo buscándola por todos los pasillos

de algún pub rancio de campo

María tiene siete meses de embarazo

Entonces me curé terriblemente

y cuando quería que me culiara

ella no quiso.

~

XXIV

Estoy tan aburrido

Aburrido incluso en mis sueños

pero no estoy aburrido por inactividad

sino porque todo es inútil.

~

XV - Revolución Rusa

En el trigésimo segundo aniversario 

de la Gran Revolución Socialista de Octubre

Los huelguistas del ČKD Sokolovo cambiaron a estándares duros

La harina se liberó de la explotación atada.

Se publicó un nuevo código penal.

El camarada Kaganovich habló sobre la paz

Tuviste gripe

y finalmente dormimos juntos

***

Egon Bondy (Praga, 1930-Bratislava, 2007)

Versiones de Nicolás López-Pérez

/

XIX.

Marie m ne líbá ačkoli nás to oba unavuje

~

XXI.

Marie má za měsíc rodit

"Pojď" řekl jsem jí

"Opijeme se ať jsme trochu veselí"

Co je mi po dítěti

stejně není moje

Nenávidí mne ještě víc než já ji

neboť já ji přitom miluji

~

XXII.

Má láska k tobě nepřestává na tvém životě

možno-li po smrti tě budu milovat ještě víc

Až umřeš budeš už vůbec moci milovat jen mě

Rozpláči se příšerným smutkem

nad představou jak lituješ

že mne už nemůžeš milovat

Neboť ačkoli nevěřím v duší

je přece nemožné

abys ty umřela jen tak

A všechno začne od začátku

Najdu svůj ztracený dětský narcismus

Nejprve začnu poznávat tvé vlasy

Pak se ti podívám pod víčka

teď lze se očí dotknouti prstem

Tvé ruce jsou velmi nešťastné

neboť se nedotýkají mých

Nedám tě hned pohřbít

chci vidět jak budeš smrdět

a rozsypávat se

protože si nic jiného nezasloužíš

 

A pak budu tak sám

a opuštěn

~

 

XXIII.

Dlouho v noci se mi zdály příšerné sny

po rozhovoru s Marií

Její dřívější milenec s ní obcoval na záchodě

a já ji hledal všemi chodbami

nějaké zatuchlé venkovské hospody

Marie je v sedmém měsíci těhotenství

Pak jsem se příšerně opil

a když jsem chtěl aby se mnou souložila

nechtěla

~

 

XXIV.

 

Strašně se nudím

Nudím se dokonce i ve spánku

ale není to nuda z nečinnosti

ale protože je všechno zbytečné

~

 

XXV. - VŘSR

 

O třicátém druhém výročí

Velké říjnové socialistické revoluce

přešli úderníci ČKD Sokolovo

na tvrdé normy

Byla uvolněna mouka z vázaného hospodářství

Byl vydán nový trestní zákoník

Soudruh Kaganovič promluvil o míru

Ty jsi měla chřipku

a nakonec jsme se spolu vyspali